Průzkum ukázal, jak Češi mění strategie šetření

České domácnosti se svými rozpočty stále balancují na hranici možného a trápí je zejména výdaje za potraviny a energie.

Dokládá to čerstvý průzkum společnosti Ipsos pro Seznam Zprávy v rámci dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku.

Ukazuje se, že velká část české populace stále musí šetřit, aby vyšla, a pětina si dokonce musela v uplynulém roce půjčit na běžné výdaje.

Podle posledních údajů průměrná česká hrubá mzda vyšplhala v prvním čtvrtletí letošního roku na 46 924 korun. Zároveň ale ukazatel minimální důstojné mzdy, tedy částky, kterou potřebuje průměrná rodina na pokrytí nákladů, které jsou společností vnímané jako normální, od potravin a bydlení přes výlohy na prevenci a hygienu či volný čas, představuje 45 865 korun.

Obě částky - kolik obvykle vyděláváme a kolik potřebujeme na běžný život - se tak fakticky téměř překrývají.

Přinášíme pět hlavních zjištění z reprezentativního online průzkumu mezi 1006 respondenty z přelomu května a června a bonusové srovnání v čase dokládající, že se přeci jenom český přístup k penězům v čase trochu změnil.

V uplynulých 12 měsících muselo výrazně šetřit více jak 35 procent oslovených v reprezentativním průzkumu. Dalších 35 procent lidí pak muselo šetřit „občas“.

„Výrazně nebo občas muselo v posledních 12 měsících šetřit 71 procent lidí. Není to překvapivé. Od roku 2021 jsme prošli několika krizemi, od covidu, energetickou krizí a inflační krizí a k tomu válka na Ukrajině,“ popisuje Miroslav Drábik, analytik společnosti Ipsos.

Podle něj data odhalují, že Češi jsou stále vůči výdajům opatrní. Zároveň zmiňuje, že v posledním roce jsou znát pozitivní signály: inflační krize pominula, výdaje ožívají.

Současně je podle Drábika třeba vnímat i to, že Češi mají úspory vžité, šetří například s vodou, snaží se zhasínat. „Aspekt šetření v české populaci vždycky byl,“ konstatuje.

Výdaje za potraviny považují Češi za nejvíce zatěžující – uvádí to 57 procent dotázaných. A zároveň právě na potravinách se snažilo šetřit celkově 44,8 procent dotázaných.

Miroslav Drábik popisuje, že pocitově vnímáme, že potraviny zdražují a zároveň představují v našich rozpočtech výdaj, který musíme řešit prakticky denně. Zároveň ovšem vnímáme, že právě na potravinách se dá ještě ušetřit.

Obecně ale česká populace nejvíce šetří na jídle a energiích. „Je třeba to brát v kontextu. Zažili jsme velké zdražení potravin. Řešili jsme energie. Jsou to položky, které jsou často diskutované v médiích a je to vnímané, že to z našeho rozpočtu bere podstatnou část,“ vysvětluje Drábik.

Data také ukazují, že více se snaží šetřit ženy než muži. Bezmála 42 procent žen uvedlo, že v posledním roce výrazně šetřilo, v porovnání jen s 28 procenty mužů.

Miroslav Drábik popisuje, že to může být ovlivněno tím, že ženy častěji sehrávají roli pečujícího rodiče a bývají na mateřské nebo rodičovské. Současně se proto liší i jejich ekonomický příjem.

Průzkum Ipsosu tak odhaluje silně zažité role. Muži výrazněji uvádějí, že šetří na dovolené a elektronice, ženy zase na službách, jako je kadeřník nebo kosmetika, a také na jídle.

Ukazuje se ale i to, že šetření se odvíjí od našeho životního stylu. Nejmladší ročníky – od 18 do 29 let - v porovnání s celkovou populací šetří výrazněji na sportovních aktivitách, a naopak nejméně na kultuře.

Senioři pak mají spíše tendenci omezovat a šetřit právě na jídle. „U starších skupin si musíme uvědomit, že jsou do značné míry závislé na důchodu. Mají jasně daný rozpočet a mají výdaje za léčiva a zdraví, proto mnohem více řeší jídlo z hlediska svého rozpočtu,“ říká Drábik.

Více jak 20 procent respondentů uvedlo, že samotné šetření nestačilo. Na běžné výdaje si museli půjčit peníze. K bance si pro půjčku zašlo bezmála šest procent oslovených, k nebankovním společnostem přes dvě procenta respondentů.

Nejčastěji Češi vykrývají nedostatek peněz půjčkou od známých nebo rodiny. To vnímá Miroslav Drábik z Ipsosu pozitivně. „Když hledáme pomoc, tak je to častěji rodina, než abychom se šli zadlužit u banky a nebankovních institucí. Rodinná výpomoc v Česku funguje,“ komentuje výsledek.

Z dat se rovněž ukazuje, že s penězi častěji nevyšli v posledních 12 měsících lidé do 39 let, tedy ve věku, kdy zakládají rodinu.

„Starší věkové skupiny naopak častěji říkaly, že si nemusely půjčit na pokrytí výdajů,“ poznamenává Drábik.

Z průzkumu také vyplývá, že bezmála 40 procent dotázaných muselo sáhnout do svých úspor. To analytik Ipsosu dává do kontextu: „Je potřeba si uvědomit, že jeden z nejoblíbenějších finančních produktů je spoření.“

Přestože platí, že jsou Češi už několik let v šetřícím režimu, srovnání s dřívějším průzkumem ukazuje, že se v čase naše strategie trochu mění.

Už v březnu 2023 se Seznam Zprávy v úvodním díle dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku zaměřovaly na šetření. Otázky dva roky zpátky byly formulované trochu jinak, a to mohlo ovlivnit i míru odpovědí, přesto při srovnání je možné pozorovat určitou změnu přístupu.

Konkrétněji: stále šetříme na jídle, ale trochu méně než v době krize. Daleko méně pak šetříme na oblečení a dalším spotřebním zboží a naopak jsme přísnější v otázce výdajů za dovolené.