Krystaly z Česka pomohou Američanům v boji o nobelovku

Turnovská technologická společnost Crytur nakonec uspěla v zajímavé zakázce pro americké výzkumné pracoviště - The Electon-Ion Collider (EIC). Dodá mu syntetické krystaly pro zkoumání v částicové fyzice. „Smlouva za zhruba deset milionů dolarů (217 milionů korun) je podepsána a první dodávky už běží,“ dodává majitel Crytur Jindřich Houžvička.

Zajímavostí je, že se dodávek nedotknou cla, která nyní americký prezident Donald Trump mění, s mírnou nadsázkou, ze dne na den. „Je kompletně vyjmuta z cel,“ upozorňuje Houžvička s tím, že na krystaly pro výzkumné pracoviště platí federální výjimka. Jde totiž o strategický a klíčový materiál, který USA potřebují a nechtějí komplikovat jeho dodávky pro své vědce.

Vývoz zboží od Crytur na americký trh tak nebude zasažen příliš tvrdě, ať už jednání mezi USA a EU dopadnou jakkoliv. „Paradoxně těch výjimek je relativně hodně a týkají se celkem asi šedesáti procent našeho vývozu do USA,“ vypočítává Houžvička.

Americké pracoviště bude obdobou evropského CERN, což je Evropská organizace pro jaderný výzkum. Byl v ní mimo jiné objeven Higgsův boson přezdívaný jako Božská částice, která umožňuje existenci našeho vesmíru. Stejně jako CERN půjde i v EIC o výzkum v oblasti částicové fyziky.

Zařízení v USA má vzniknout do roku 2032. Nákladný projekt se buduje nedaleko New Yorku na Long Islandu.

Ani další dodávky, které už nejsou pro vládní projekty, ale nebudou podle Houžvičky příliš zasaženy cly. U pětiny zakázek totiž nemá turnovská společnost podle něj konkurenci, takže může přenést vyšší cenu na zákazníka.

U další pětiny pak sehraje roli omezení vývozu vzácných kovů z Číny do USA, které je mimochodem jedním ze sporných bodů mezi oběma zeměmi ve vyjednáváních o clech. Obě země se nyní vzájemně obviňují z porušování dohody o clech, které dosáhly v polovině května ve Švýcarsku. V jejím rámci se odložila většina cel. Washington proto očekával, že Čína uvolní zákaz na vývoz vzácných kovů, což se však nestalo.

Americké firmy proto nakupují vzácné kovy výrazně dráž než evropské společnosti, což hraje do karet Cryturu. „Co náš americký konkurent získá na clech, o to přijde na nákupu surovin,“ srovnává Houžvička. Při výrobě laserové tyče se přitom používají zejména vzácné zeminy.

Využití výrobků Cryturu ve špičkových a ojedinělých výzkumných projektech je však jen třešničkou na dortu a jde jen o malou část celého byznysu turnovské firmy. „Produkty pro samotnou vědu, jako je například monokrystal pro částicovou fyziku, tvoří pouze deset až patnáct procent naší produkce,“ doplňuje Houžvička a pokračuje: „Klíčovým byznysem jsou komponenty pro výrobu polovodičů.“

Crytur je totiž největším světovým výrobcem detektorů pro elektronové mikroskopy a další zařízení, která se používají při odhalování chyb při výrobě čipů. „Registrujeme mírný nárůst u nejdražších čipů,“ popisuje Houžvička.

Nejvýkonnější, a tím i nejdražší čipy se používají v oblasti umělé inteligence neboli artificial intelligence (AI). „Začíná být stále jasnější, že umělá inteligence se stává ropou 21. století. Jde o ‚strategickou surovinu‘, která bude rozhodovat, jestli dominantní mocností budou Spojené státy nebo Čína,“ vidí budoucnost Houžvička s tím, že Evropa ale v čele nebude kvůli své přeregulovanosti.

Cena detektoru, který firma vyrábí, se pohybuje ve statisících korun. „Nejkomplikovanější detektory stojí i tolik, co Škoda Octavia průměrné výbavy. A váží méně než jeden kilogram,“ srovnává Houžvička s tím, že to dokládá vysokou přidanou hodnotu výrobku.

Detektor je klíčový prvek v zařízení, které musí být schopné najít defekty čipů, jejichž velikost je řádově v nanometrech, což je méně, než je tloušťka lidského vlasu. Detektor tak pracuje v podobných měřítkách, jako kdyby hledal mravence v Praze. A to během několika okamžiků.

Na sektor polovodičů spoléhá Crytur i v příštích letech, což je viditelné na masivní investici do rozšíření výroby v letošním roce. „Crytur investoval do nových ultračistých prostor pro výrobu polovodičových prvků v první etapě 400 milionů korun,“ vyčísluje Houžvička. Důvodem investice je rozšíření výroby od samotného detektoru k dodávání velkých sestav, kde detektor bude „jen“ jednou důležitou součástí. „Tím bychom měli výrazně navýšit naše prodeje, aniž bychom snižovali vysokou přidanou hodnotu našich výrobků,“ dodává Houžvička.

Celková výše investice se vyšplhá na 800 milionů korun. „Aktuálně projektujeme další nové prostory, v kterých bude rozšířena primárně výroba monokrystalů a ultra-přesné CNC opracování i s přesnostmi pod jeden mikron,“ popisuje Houžvička.

Firma dokáže vyvážet své výrobky do celého světa, mezi největší trhy patří Evropa, Izrael, USA, Japonsko a Korea. Zákazníci jsou z řad výrobců elektronových mikroskopů, americká polovodičová společnost Applied Materials nebo například evropský technologický kolos ASML, jehož technologie se využívá při produkci čipů.

Společnost od roku 2011 kontroluje právě Houžvička a kromě roku 2023 tržby firmy neustále rostou. Od té doby zažila nebývalý rozmach. V roce 2023 byl čistý obrat společnosti podle Houžvičky 618 milionů korun a loni 716 milionů korun. „V letošním roce čekáme obrat přes 800 milionů korun,“ vyčísluje Houžvička.

S firmou má Houžvička velké plány. Pokud dál svižně poroste, tak by ji za pár let rád uvedl na burzu v Amsterdamu.