Izrael v Teheránu zasáhl budovu televize během živého vysílání

Izraelská vláda nemá zájem jednat o deeskalaci konfliktu s Íránem, řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Na dotaz deníku ABC ohledně možného zabití íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího ministerský předseda uvedl, že izraelská vláda udělá, co bude třeba, informovala agentura AFP.

„Nepovede to k eskalaci konfliktu, ale konflikt to ukončí,“ prohlásil Netanjahu o možném zabití Chameneího. Dodal, že Izrael při zahájení útoků na Írán minulý pátek cílil na přední íránské vědce. K možnému zabití Chameneího, který má v Íránu poslední slovo ve státních záležitostech, včetně zahraniční politiky, jaderného programu či armády, Netanjahu řekl, že Izrael udělá, co bude muset.

Izraelský premiér reagoval na zprávy serveru Axios, který s odvoláním na nejmenované americké činitele napsal, že izraelská armáda měla o víkendu příležitost Chameneího zabít, ale americký prezident Donald Trump dal jasně najevo, že s tím nesouhlasí.

Írán válku s Izraelem nevyhraje, prohlásil americký prezident Donald Trump při setkání s kanadským premiérem Markem Carneym na okraj summitu G7 v Kanadě. Trump potvrdil, že Írán projevil zájem vyjednávat o zmírnění konfliktu, a uvedl, že Teherán by měl začít vyjednávat, než bude pozdě.

Šéf Bílého domu zároveň nehodlá podepsat společné prohlášení zemí skupiny G7 o vzájemných útocích mezi Izraelem a Íránem, uvedla stanice CBS News s odvoláním na nejmenované americké představitele. Návrh dokumentu se podle CBS News zaměřuje na monitorování Íránu a vyzývá obě strany k ochraně civilistů a k dosažení příměří. Podle agentury Reuters návrh obsahuje závazek zajištění stability na trzích, včetně těch s energiemi. Uvádí také, že Izrael má právo se bránit.

Izraelská armáda v pondělí v Teheránu zasáhla i státní televizi IRIB. Stalo se to v okamžiku, kdy moderátorka ostře kritizovala Izrael. Informovala o tom agentura AFP, podle níž byly v pondělí slyšet exploze na více místech íránské metropole. Budova IRIB se nachází na severovýchodě Teheránu ve čtvrti, pro niž předtím vydala izraelská armáda výzvu k evakuaci.

Teherán požádal Katar, Saúdskou Arábii a Omán, aby se pokusily přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa využít jeho vliv na Izrael s cílem získat souhlas židovského státu s uzavřením příměří. Írán by na oplátku projevil větší flexibilitu při vyjednávání o svém jaderném programu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránské a další regionální zdroje.

O tom, že Írán naléhavě signalizuje zájem o ukončení bojů s Izraelem a o obnovení rozhovorů o svém jaderném programu, nejprve informoval deník The Wall Street Journal s odvoláním na evropské a blízkovýchodní představitele. Zatímco Izrael prováděl rozsáhlé útoky na Írán, Teherán sdělil představitelům arabských zemí, že je ochoten vrátit se k jednacímu stolu, pokud se USA do konfliktu na straně Izraele nezapojí, sdělili deníku arabští činitelé.

Státy Perského zálivu se obávají, že konflikt se vymkne kontrole, řekl agentuře Reuters zdroj z Perského zálivu blízký vládním činitelům. Katar, Omán a Saúdská Arábie apelovaly na Washington, aby naléhal na Izrael s cílem získat jeho souhlas s příměřím. Rovněž apelovaly na USA, aby obnovily rozhovory s Teheránem o jaderné dohodě, uvedl zdroj z Perského zálivu.

Vzhledem k tomu, že izraelská vojenská letadla mohou volně přelétávat nad Teheránem a íránské protiútoky způsobují relativně minimální škody, nemají izraelští představitelé příliš velkou motivaci zastavit své útoky předtím, než udělají více pro zničení íránských jaderných zařízení a oslabení íránské vlády, míní The Wall Street Journal. Izraelské údery zabily klíčové íránské vojenské představitele včetně většiny nejvyšších představitelů íránského letectva, a íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí se tak podle deníku dostává do čím dál větší izolace.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan v pondělí v telefonátu odsoudili izraelské použití síly proti Íránu a vyzvali k okamžitému zastavení nepřátelských akcí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Kremlu.

„Obě strany vyjádřily nejvážnější znepokojení nad pokračující eskalací íránsko-izraelského konfliktu, který již vedl k velkému počtu obětí a má vážné dlouhodobé důsledky pro celý region,“ uvádí se v prohlášení. Oba představitelé se podle něj vyslovili pro okamžité zastavení nepřátelských akcí a urovnání sporných otázek výhradně politickými a diplomatickými prostředky.

Obě strany se dohodly, že budou i nadále úzce spolupracovat, uvádí se v komuniké.

Polsko chystá evakuaci svých občanů z Izraele, oznámila v pondělí podle serveru onet.pl náměstkyně ministra zahraničí Henryka Moścická-Dendysová. Dodala, že první let z Jordánska se uskuteční nejdříve za dva dny. V souvislosti s ozbrojenou konfrontací mezi Izraelem a Íránem na evakuaci svých občanů pracuje i Česká republika či Slovensko.

Podle Moścické-Dendysové se evakuace týká asi 200 Poláků. Předpokládá se, že půjde o autobusový konvoj do jordánského Ammánu, který bude mít nějakou formu podpory, ne však vojenskou. Polské občany zřejmě do vlasti odveze vládní letoun. Náměstkyně také řekla, že všechny evakuace by měly skončit do čtvrtka.

Německá ambasáda v Izraeli mezitím podle serveru The Times of Israel (ToI) vyzvala německé občany v Izraeli, aby počkali, než se situace stabilizuje. „Dokud je uzavřen vzdušný prostor a pozemní cesta není dost bezpečná, bohužel nemáme možnost vám pomoci s vaším odjezdem,“ uvedla.

Z Íránu bylo přes Turkmenistán podle íránského ministerstva zahraničí mezitím evakuováno zhruba 120 lidí, včetně diplomatů a jejich rodinných příslušníků. Většina z evakuovaných podle zdrojů agentury AP pochází ze středoasijských zemí, jako jsou Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí vyšplhala na nejvyšší úroveň od začátku dubna a přiblížila se hranici 40 eur (zhruba 990 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za jejím růstem stojí eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem a její možné dopady na dodávky plynu.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si krátce před 13:30 SELČ připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se v blízkosti 39,5 eura za MWh.

Írán již v důsledku konfliktu s Izraelem omezil těžbu na rozsáhlém nalezišti zemního plynu South Pars. Panují rovněž obavy, že Teherán by mohl zablokovat lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým prochází zhruba 20 procent celosvětových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), napsala agentura Reuters.

„Ceny ropy na trhu s plynem znatelně vzrostly kvůli zvýšenému napětí na Blízkém východě. Trh se obává, že situace by mohla mít dopad na dodávky LNG do Evropy. To by se mohlo stát, kdyby Írán uzavřel Hormuzský průliv,“ uvedli v pravidelné ranní zprávě o situaci na trhu analytici ze společnosti Mind Energy.

Izraelské údery v Íránu nezpůsobily další škody na íránských jaderných provozech Natanz a Fordo, uvedl v pondělí ve Vídni šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

„Agentura (MAAE) je a zůstane přítomna v Íránu. Inspekce v rámci záruk v Íránu budou pokračovat, jakmile to bezpečnostní podmínky dovolí, jak je stanoveno v závazcích Íránu podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT),“ uvedl Grossi v prohlášení před Radou guvernérů agentury. Mluvčí íránské diplomacie přitom podle Reuters uvedl, že íránský parlament připravuje návrh na odstoupení země od NPT.

Grossi a MAAE dříve informovali, že nejmenší ze tří íránských zařízení na obohacování uranu, nadzemní provoz v rozsáhlém jaderném komplexu v Natanzu, byl zcela zničen. „Od pátečního útoku, který zničil nadzemní část pilotního závodu na obohacování paliva, nedošlo v areálu zařízení v Natanzu k dalšímu poškození,“ uvedl Grossi. Ačkoliv nebyly hlášeny škody na podzemní části provozu v Natanzu, bylo mu při útoku zničeno napájení, což mohlo poškodit centrifugy na obohacování uranu, napsala agentura Reuters.

Podle satelitních snímků americké společnosti Planet Labs způsobily izraelské údery menší škody u íránského zařízení Fordo postaveného v hoře, napsal v pondělí server The Times of Israel.

Při pátečním útoku byly podle Grossiho poškozeny také čtyři budovy náležící k jadernému provozu v Isfahánu, a to centrální chemická laboratoř, závod na přeměnu uranu, závod na výrobu paliva pro reaktor v Teheránu a jedna budova ve výstavbě.

Írán mezitím oznámil, že odpálil na Izrael přibližně 100 raket, a přislíbil další odvetu za rozsáhlé izraelské útoky na svou vojenskou a jadernou infrastrukturu, které si od minulého pátku vyžádaly v zemi nejméně 224 obětí. V Izraeli v důsledku íránských úderů od začátku sporu zahynulo nejméně 24 lidí a více než 500 jich bylo zraněno, napsala agentura AP.

Rusko je nadále připraveno sehrát roli prostředníka mezi Izraelem a Íránem. Předchozí návrh Moskvy na převzetí íránského obohaceného uranu stále platí, uvedl v pondělí podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Teherán tvrdí, že má právo rozvíjet jadernou energetiku. Jeho rychle postupující program na obohacování uranu ale na Západě a v zemích regionu vyvolává obavy, že chce vyvinout jadernou zbraň. Teherán popírá, že na vývoji takových zbraní pracuje.

Peskov uvedl, že Rusko nadále nabízí, že na svém území uskladní íránský uran. Moskva v uplynulých dnech nabídla, že Rusko by od Íránu mohlo převzít jeho vysoce obohacený uran a vyrobit z něj palivo do jaderné elektrárny. Šlo by o součást možné jaderné dohody mezi Íránem a Spojenými státy.

„Tento návrh zůstává na stole. Zachovává si svou relevanci. Ale samozřejmě s vypuknutím bojů se situace vážně zkomplikovala,“ řekl Peskov.

Peskov zopakoval, že Rusko je ochotné v případě potřeby dělat prostředníka. Upozornil ale, že je třeba řešit a odstranit základní příčiny konfliktu - a že vojenské údery celou krizi eskalují na nejvyšší úroveň.

„Rusko je i nadále připraveno učinit vše potřebné k odstranění základních příčin této krize,“ uvedl Peskov. „Situace se však vyhrocuje více než vážně, což samozřejmě nevede ke zlepšení,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin si v pátek telefonoval se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Již tehdy Putin podle Kremlu vyjádřil ochotu sehrát roli prostředníka, aby se předešlo další eskalaci.

Rusko zároveň odsoudilo počínání Izraele, podniknuté podle Kremlu „v rozporu s Chartou OSN a mezinárodním právem“. Putin přitom sám dal v únoru 2022 ruským vojskům pokyn k rozsáhlé vojenské invazi na Ukrajinu, čímž rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Írán ruskou agresi několika způsoby podpořil, například dodávkami dronů.

Izraelská armáda „dosáhla převahy nad vzdušným prostorem Teheránu,“ řekl podle agentury AP izraelský vojenský mluvčí Effie Defrin na briefingu.

„Zničili jsme třetinu odpalovacích zařízení pro rakety mířící na pozemní cíle,“ sdělil.

„Více než 50 stíhacích letounů a dalších vzdušných prostředků provedlo údery a zničilo více než 120 odpalovacích zařízení raket země-země. To představuje třetinu všech těchto zařízení, kterými disponuje íránský režim,“ dodal mluvčí.

Tisková agentura Tasmin, která je napojena na Islámské revoluční gardy, píše, že Izrael "brutálně zaútočil na budovu hasičského sboru v oblasti Musiyan, která se nachází blízko hranic s Irákem. Rovněž tvrdí, že Írán sestřelil několik dronů.

Fars, další tisková agentura napojená na revoluční gardy Íránu, zmiňuje také nemocnici, která izraelské útoky zasáhly.

BBC však dodává, že zprávy nelze s jistotou ověřit i z jiných zdrojů, jelikož reportérům některých zahraničních médií byl pobyt v Íránu odepřen tamní vládou.

Íránský parlament připravuje návrh zákona o odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. Zároveň poznamenal, že Teherán stále neusiluje o zbraně hromadného ničení.

Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která vstoupila v platnost v březnu 1970, přísluší oficiální status jaderné mocnosti státům, které provedly pokusný jaderný výbuch před 1. lednem 1967. Těch bylo pět: USA, SSSR, Čína, Francie a Británie. Jadernou bombu odzkoušela později i Indie (1974), Pákistán (1998) a KLDR (2006).

Írán patří k jedněm z prvních signatářů NPT, země smlouvu ratifikovala již v roce 1970, tedy před íránskou islámskou revolucí z roku 1979, která svrhla šáha podporovaného Spojenými státy a vynesla k moci duchovenstvo.

Naopak Izrael signatářem NPT není. Židovský stát nikdy nevyvrátil ani nepřiznal, že disponuje jaderným arzenálem, podle odhadu organizace Arms Control Association monitorující kontrolu jaderných i jiných zbraní má ale zhruba 90 jaderných hlavic a zásoby štěpného materiálu na zhruba 200 zbraní.

Indie ani Pákistán nejsou signatáři NPT, Severní Korea se ke smlouvě připojila v roce 1985, ale v roce 2003 od ní odstoupila a v říjnu 2006 vyzkoušela svou první jadernou bombu.

Členy jaderného klubu NPT zavazuje k tomu, aby jaderné zbraně či jiná jaderná výbušná zařízení nepředávali dalším zemím a ani jim nenapomáhaly při jejich vývoji. Státy bez nukleárních zbraní se podpisem smlouvy vzdaly případných snah o jejich získání. Všechny signatářské země navíc souhlasily s tím, že umožní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) kontrolu dodržování svých závazků.

Konvoj s českými občany evakuovanými z Izraele vyjel v pondělí ráno k hranici sousední země, vládní speciál je pak ještě ten samý den přepraví do Prahy. ČTK to řekla velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.

„Konvoj odjel v sedm hodin ráno (6:00 SELČ) z Tel Avivu a předpokládá se, že někdy pozdě večer, pokud všechno půjde dobře, by evakuační speciál měl doletět do Prahy,“ uvedla velvyslankyně. Zemi, kam konvoj z Izraele míří, odmítla jmenovat z bezpečnostních důvodů. Letadlem bude podle ní cestovat přibližně osm desítek osob.

Série íránských úderů na Izrael v noci na pondělí zabila nejméně osm lidí a dalších 92 jich skončilo v nemocnici, píše o tom tamní deník Haarec s odkazem na záchranáře. Server The Times of Israel (ToI) ovšem uvádí výrazně vyšší počet hospitalizovaných, a to 287. Záchranáři prohledávají domy, které byly zasaženy íránskými raketami. Ty na střední a severní Izrael dopadly krátce po 3:00 SELČ.

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee na síti X informoval, že při úderech byla v důsledku otřesů lehce poškozena budova pobočky americké ambasády v Tel Avivu.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac varoval, že obyvatelé Teheránu za noční údery jejich státu na občany Izraele v Tel Avivu a v Haifě a „zaplatí již brzy“, informuje o tom BBC. Vůdce íranského režimu Alí Chameneího označil ministr za „zbabělého vraha“ a „vychloubačného diktátora“.

Rovněž osočil íránský režim z cíleného útočení na civilní oblasti, aby „odradili Izraelské obranné síly od pokračujících útoků, kvůli kterým kolabují“ íránské obranné schopnosti. Už v neděli Kac rovněž řekl, že Teherán se přemění v Bejrút, který Izrael rozsáhle bombardoval v loňském roce.

Írán v pondělí popravil muže, který byl shledán vinným ze špionáže pro izraelskou tajnou službu Mossad. Informovala o tom polooficiální tisková agentura Fars. Podle agentury AFP byl muž dopaden v roce 2023.

Jde už o třetí popravu za poslední týdny ve spojení se špionáží pro Izrael. Popravy se v Íránu provádějí oběšením.

V neděli informovala íránská tisková agentura Tasnim, že íránská policie zatkla dvě osoby podezřelé ze spojení s izraelským Mossadem.

Izrael naopak uvedl, že zadržel dva Izraelce židovské národnosti, kteří prováděli „mise v zájmu Íránu“, informovala v prohlášení vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet, z nějž citovala agentura AFP.

Írán nemá v úmyslu vyvíjet jaderné zbraně, ale bude prosazovat své právo na jadernou energetiku a výzkum, řekl v pondělí íránský prezident Masúd Pezeškján. V prohlášení, o kterém informovala íránská tisková agentura IRNA, připomněl náboženský výnos nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího proti zbraním hromadného ničení.

„Máme právo na jadernou energii a výzkum a nenecháme nikoho, aby nás o ně připravil,“ prohlásil Pezeškján. „My jsme neusilovali o válku, ani jsme ji nezačali,“ dodal.

Guydo Tetelbaun, byl ve svém bytě v Tel Avivu, když krátce po jedné hodině ranní zaslechl sirény. „Jako obvykle jsme šli do krytu, který je hned naproti přes ulici. A během několika minut se dveře (krytu) rozletěly,“ řekl pro Reuters jednatřicetiletý kuchař. „Vešlo dovnitř pár zkrvavených lidí, byli celý pořezaní,“ vzpomínal.

Poté, co se Tetelbaun vrátil z krytu zpět, zjistil, v jakém stavu se nachází jeho byt. „Viděli jsme, že toho moc není… Stěny byly propadlé, žádné sklo,“ popisoval.

Největší strach má z toho, že nelze s přesností říct, jak dlouho bude konflikt mezi Izraelem a Íránem ještě pokračovat. „Je to děsivé, protože je to tak neznámé. Může to být začátek dlouhé doby, jako je tahle, nebo se to může ještě zhoršit. Snad to také může být lepší, ale nejděsivější je na tom ta nevědomost,“ dodal.

Střely před úsvitem dopadly poblíž Carmel Market, oblíbeného trhu v Tel Avivu, který obvykle přitahuje velké davy obyvatel i turistů nakupujících čerstvé ovoce a zeleninu. Jsou tam také pouplární bary a restaurace. Zasažena byla i obytná ulice v nedaleké Petach Tikvě a škola v ultraortodoxním židovském městě Bnei Brak.