Kdo je kdo v Istanbulu: Putin poslal „pana KLDR“ i „vrchního sabotéra“

V Istanbulu v pátek po poledni odstartovala první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou od roku 2022.

Z původních očekávání, že se proti sobě posadí dva lídři - ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho ruský protějšek Vladimir Putin -, sešlo. A naopak vyslané delegace se skládají z ne příliš silných pák, i přestože je jasné, že Kyjev vsází na vyšší šarži.

Americký prezident Donald Trump stavící se do role mediátora už předem uvedl, že z jednání nevzejde bez jeho přítomnosti nic zásadního. Jednání v Istanbulu by nicméně mohlo předeslat, jakým směrem se budou vyvíjet další snahy o ukončení ruské války.

Seznam Zprávy přibližují, kdo sedí na obou stranách stolu.

Vladimir Medinskij

Ruskou delegaci vede Putinův poradce Vladimir Medinskij. Pro veřejnost nemusí jít o známé jméno, ale ukrajinská strana s ním již svou zkušenost má, a to přímo z prvních jednání, která po ruské invazi proběhla a vzešlo z nich tzv. Istanbulské komuniké, k jehož schválení ovšem nakonec nikdy nedošlo.

Připomeňme, že tehdejší požadavky Moskvy podle Kyjeva de facto značily kapitulaci. Mezi požadavky byla vojenská neutralita Ukrajiny, tedy že sousední země nesmí vstoupit do NATO. Především ale Rusové žádali drastické omezení ukrajinských ozbrojených sil. Na 85 tisíc vojáků, méně než 350 tanků a žádné rakety s doletem přes 40 kilometrů

Země se navíc měla zříct jakéhokoliv pokusu o znovuzískání Ruskem zabraného Krymu silou.

Jmenování Medinského do čela tehdejších jednání lemovalo očekávání, že to ruská strana nemyslí s uzavřením konfliktu vážně. Putinův poradce se už v minulosti opakovaně vyjadřoval ve jménu nejtvrdších požadavků Kremlu, tedy toho, že Ukrajina musí dál patřit do ruského prostoru.

Během své politické kariéry a zejména pak za osmiletého působení na postu ministra kultury se Medinskij často prezentoval jako nosič nové historické pravdy, která nadhodnocovala sovětské vojenské úspěchy a celkově propagovala ruskou výjimečnost. Jeho knižní série Mýty o Rusku se snaží vyvracet domnělá protiruská vyprávění, ale je široce kritizována za překrucování historie.

Hraje klíčovou roli při formování kremelské rétoriky pokrývající válku. Dohlížel také na nové učebnice dějepisu, které Ukrajinu líčí jako ultranacionalistický stát a invazi vykreslují jako oprávněnou reakci na západní agresi.

Michail Galuzin

Náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin v delegaci zastupuje umírněnější pozici. Není úplně typickým zastáncem tvrdé linie Kremlu a patří ke klidnějším tvářím ruské diplomacie. Po svém dlouholetém působení na postu velvyslance v Japonsku zůstal mužem Moskvy ve všech otázkách východní Asie, působil také jako velvyslanec v Indonésii.

Zpět do Moskvy ho přivedla invaze na Ukrajinu. Galuzin byl pak koncem roku 2022 jmenován do své stávající funkce, kdy dohlíží na vztahy s postsovětskými sousedy Ruska včetně Ukrajiny, o níž Moskva tvrdí, že je součástí její „sféry vlivu“.

Igor Kosťukov

Vedle již zmíněných ruskou stranu zastupuje i Igor Kosťukov, šéf ruské vojenské rozvědky GRU, která v posledních letech stojí za některými z nejznámějších tajných operací Moskvy (české úřady ji viní i z výbuchů muničních skladů ve Vrběticích). Jeho jméno se ocitlo také na sankčním seznamu Spojených států, konkrétně kvůli údajné roli při vměšování do prezidentských voleb v roce 2016.

Podobně má cestu zatarasenou i v případě Velké Británie, a to v souvislosti s otravou bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018.

Andrej Soldatov, novinář specializující se na ruské bezpečnostní služby, nezávislému serveru Meduza řekl, že se Putin snaží o stále častější zapojení představitelů tajných služeb do mezinárodních jednání.

V poslední době byla GRU obviněna z organizování řady sabotážních operací po celé Evropě, včetně žhářských útoků, kybernetických operací, krádeží dat a pokusů o útoky na podmořské kabely.

Alexandr Fomin

Náměstek ministra obrany Alexandr Fomin působil dlouho v ruské armádě i diplomacii. Stejně jako Medinskij usedl k prvním mírovým jednáním s Ukrajinou, která se konala v Istanbulu před třemi lety.

Přestože nejde o příliš známé jméno, jeho dlouhé působení v strukturách ruského režimu mu vyneslo úspěšnou kariéru vojenského diplomata.

Jeho portfolio je přitom pestré a soustředí se mimo jiné i na prohlubováním vojenských vazeb Ruska s nezápadními spojenci - od prodeje zbraní Myanmaru a Egyptu až po stále vřelejší vztahy se Severní Koreou a Íránem.

Rustem Umerov

Ukrajinskou delegaci v Istanbulu vede ministr obrany Rustem Umerov, který má už z doby války zkušenosti se zásadními diplomatickými jednáními. V březnu byl součástí ukrajinského týmu, jenž se v saúdskoarabské Džiddě setkal s americkými diplomaty, kteří zprostředkovávali jednání s Ruskem.

Umerov ale byl už členem vyjednávací skupiny, která se pokoušela v prvních měsících po ruské invazi dojednat příměří, tehdy byl ještě poradcem v Zelenského kanceláři.

Na rozdíl od svého předchůdce v čele resortu Oleksije Reznikova je Umerov méně viditelný. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů na ministerstvu bylo zabránit dalším korupčním skandálům, přesto i jeho nedávno začal vyšetřovat protikorupční úřad. Údajnou korupci v ukrajinské armádě kritizuje i nová americká administrativa.

Umerov pochází z krymskotatarské rodiny deportované do střední Asie během sovětské éry. Než se stal ministrem obrany, řídil ukrajinský Fond státního majetku. Mezi Zelenského spolupracovníky je jedním z mála, kdo byl do parlamentu zvolen za jinou stranu, než je ta prezidentova.

Serhij Kyslycja

Ukrajinského ministra obrany na jednání v Istanbulu doprovodil první náměstek ministerstva zahraničí Serhij Kyslycja.

Pětapadesátiletý Kyslycja má řadu zkušeností v oblasti diplomacie, pozici náměstka zastával už mezi lety 2014 a 2019. Ve funkci byl v době, kdy Rusko nezákonně anektovalo Krym a pomáhal koordinovat mezinárodní reakci.

Když Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi, Kyslycja působil ve funkci stálého představitele Ukrajiny při OSN. Ukrajinská média píší, že kariérní diplomat si od začátku invaze získal mezinárodní uznání za své ostré výroky proti Rusku, které v mnohém odráží styl prezidenta Zelenského.

Podle názorů většiny západních diplomatů se Kyslycjovi dařilo účinně upozorňovat na smrtící dopady války na Ukrajinu v rámci OSN, zejména v Radě bezpečnosti, a to prostřednictvím zasedání zaměřených na ruské útoky a prosazováním četných rezolucí odsuzujících Rusko ve Valném shromáždění. Zpochybňoval také ruské stálé členství v RB OSN.

Kromě rodné ukrajinštiny ovládá Kyslycja také ruštinu, angličtinu, francouzštinu a španělštinu.

Vadym Skibitskyj

Zástupce náčelníka vojenské rozvědky Ukrajiny, generálmajor Vadym Skibitskyj, nemusí být v zahraničí dobře známý, často se ale vyjadřuje do ukrajinských médií. Mezi témata, která od začátku války aktivně komentuje, patří ruská propaganda a způsoby, jak s ní bojovat.

V rámci své práce má na starosti shromažďování a analyzování zpravodajských informací týkajících se vnějších hrozeb pro ukrajinskou národní bezpečnost. Důležitou součástí je také navazování a udržování dialogu se zpravodajskými službami partnerských zemí. Výsledky této práce se odráží například v oblasti sankční politiky.

The Economist, který se Skibitským před časem vedl rozhovor, jej popsal jako „přímočarého, záhadného a ostrého“ a uvedl, že vyzařuje mnoho vlastností, díky nimž se z obranné rozvědky Ukrajiny stala jedna z nejdiskutovanějších tajných služeb na světě.

Oleksandr Poklad

Přímých rozhovorů s Ruskem by se měl účastnit též zástupce vedoucího Bezpečnostní služby Ukrajiny, majorgenerál Oleksandr Poklad, který do léta roku 2023 působil jako šéf oddělení kontrarozvědky Bezpečnostní služby.

Poklad má právnické vzdělání a v minulosti pracoval v orgánech činných v trestním řízení. Coby ředitel kontrarozvědky SBU vedl speciální operaci na zadržení důstojníka Jurije Rasjuka a generálmajora Valerije Šajtanova, podezřelých z práce pro zvláštní služby Ruské federace.