Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Německý kancléř Friedrich Merz neobvykle ostře kritizoval postup Izraele v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Zaměřil se přitom především na vysoký počet civilních obětí. V rozhovoru odvysílaném stanicí WDR řekl, že už nechápe cíl izraelské armády.
„Když se ubližuje civilnímu obyvatelstvu, jak jsme tomu byli svědky v posledních dnech, tak to už nelze zdůvodňovat bojem proti terorismu hnutí Hamás,“ uvedl Merz. Dodal, že by izraelská vláda neměla dělat věci, které už nejsou ani její nejlepší přátelé ochotni akceptovat. Avizoval také, že má v plánu tento týden hovořit po telefonu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Felix Klein, německý vládní zmocněnec pro antisemitismus, řekl: „Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom zachovali bezpečnost Izraele a Židů na celém světě. Musíme však také jasně říci, že to neospravedlňuje všechno.“
Hladovění Palestinců a záměrné zhoršování humanitární situace nemají nic společného se zajištěním práva Izraele na existenci, tvrdí Klein.
Německo patří spolu se Spojenými státy k nejbližším spojencům Izraele. Německé vlády označují existenci a bezpečnost Izraele za státní zájem, a to i vzhledem k historické odpovědnosti Německa vůči Židům plynoucí z druhé světové války a holokaustu. Merz dnes řekl, že Německo musí být s kritikou Izraele opatrnější než kterákoli jiná země na světě. „Ale když se překračují hranice, když se opravdu porušuje mezinárodní humanitární právo, musí k tomu i Německo, musí k tomu i německý spolkový kancléř něco říct,“ dodal.
Kritické hlasy na adresu Izraele, především v souvislosti s nedostatečnou humanitární pomocí pro lidi v Pásmu Gazy, zaznívají v Německu stále častěji. Skupina poslanců vládní sociální demokracie (SPD) dnes také vyzvala, aby Německo přestalo Izraeli dodávat zbraně, které podle nich armáda používá při porušování mezinárodního práva.
Reakce dalších evropských států
Kromě Německa izraelské útoky na civilisty kritizovalo i několik dalších evropských zemí. Švédsko oznámilo, že si kvůli situaci předvolá izraelského velvyslance. O potřebě tlaku na Izrael mluvili v pondělí i lídři Dánska a Finska.
Švédský premiér Ulf Kristersson navrhl uvalení sankcí na Izrael s cílem donutit jej ke změně přístupu. Prohlásil, že Švédsko dává Izraeli spolu s dalšími evropskými zeměmi jasně najevo, že současná situace je neudržitelná. „Ten tlak nyní bezpochyby roste, a jsou pro to hodně dobré důvody,“ řekl Kristersson švédské agentuře TT.
K okamžitému umožnění přístupu pomoci do Pásma Gazy vyzvala Izrael také dánská premiérka Mette Frederiksenová a finský premiér Petteri Orpo.
Státy jako Francie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie či Irsko prosazují, aby Evropská unie tvrdě tlačila na Izrael a přiměla jej přihlížet k osudu civilistů v Gaze. EU minulý týden oznámila, že přehodnotí asociační dohodu s Izraelem. Některé státy v čele se Španělskem chtějí zajít ještě dál a zakázat dodávky zbraní do Izraele. S tímto návrhem ovšem nesouhlasí Německo, Itálie, Česko či Maďarsko.
Francouzské ministerstvo zahraničí za nepřijatelnou provokaci označilo návštěvu izraelského ministra pro národní bezpečnost Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Místo posvátné pro muslimy i židy na základě dohodnutého statu quo mohou židé navštěvovat, ale nesmí se tam modlit. Ministr, který lokalitu navštívil už poněkolikáté, se tam pomodlil a prohlásil, že židé se na místě konečně mohou také modlit.
