Jednání Rusko–Ukrajina začnou ihned, tvrdí Trump. Putin říkal něco jiného

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko a Ukrajina začnou bez odkladu jednání, která povedou k příměří a ke konci války, oznámil americký prezident Donald Trump po zhruba dvouhodinovém telefonickém jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informoval o tom i evropské lídry.

Trump na sociální síti Truth Social napsal, že „Rusko a Ukrajina okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je ještě důležitější, o ukončení války“.

Neřekl, co má být cílem těchto rozhovorů, nemluvil ani o tom, co se stalo s jeho požadavkem na okamžité bezpodmínečné příměří, který už po jednáních s Američany přijala Ukrajina, ale Rusko na něj nepřistoupilo.

„Rusko chce po skončení této katastrofální ‚krvavé lázně‘ rozsáhle obchodovat se Spojenými státy – a já s tím souhlasím. Existuje obrovská příležitost pro Rusko vytvořit masivní množství pracovních míst a bohatství. Jeho potenciál je neomezený. Stejně tak může Ukrajina v rámci obnovy své země velmi těžit z obchodní spolupráce,“ napsal dále Trump.

Ve vyjádření po telefonátu také Trump uvedl, že Vatikán zastoupený papežem má zájem hostit zmíněná jednání o příměří. Americký prezident o výsledcích telefonního hovoru podle svých slov také informoval prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, prezidenta Francie Emmanuela Macrona, italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, německého kancléře Friedricha Merze a prezidenta Finska Alexandera Stubba.

Evropští lídři se s Trumpem podle Berlína dohodli na koordinaci vyjednávacího procesu mezi Ruskem a Ukrajinou a na podpoře cesty Ukrajiny k příměří.

Požadavek Ruska na stažení vojsk Ukrajina odmítá, prohlásil před novináři ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na telefonát.

„Problém se tady netýká prezidenta Trumpa. Proč? Při vší úctě proto, že je to naše země, náš stát, naše armáda a naše nezávislost. Problém tkví v tom, na co si může Ukrajina dovolit přistoupit, a na co nemůže. Stahovat naše vojska z našeho území nikdo nebude. To je ústavní povinnost, jak má, tak je ústavní povinností našich vojáků bránit svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny,“ řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina.

Zelenskyj připustil, že Rusko svou agresí dosáhlo toho, že získalo „dočasně okupovaná území“. Žádná ultimáta ale podle něj Ukrajina nesplní a nevzdá se svého území a svých lidí. „Pokud Rusko klade podmínku, že se naše vojska stáhnou z naší země, znamená to, že nechtějí příměří a ukončit válku,“ zdůraznil šéf státu s tím, že totéž již opakovaně říkal prezidentovi Trumpovi a jeho týmu i vůdcům dalších zemí. Moskva podle Zelenského dobře ví, že to Ukrajina neudělá.

Ukrajinský prezident uvedl, že s americkým prezidentem Trumpem hovořil před a po jeho rozhovoru s Putinem. Druhého rozhovoru se zúčastnili též lídři Francie, Itálie, Německa, Finska a Evropské unie. Dodal, že během prvního bilaterálního rozhovoru ujistil o připravenosti Ukrajiny k úplnému a bezpodmínečnému příměří, jak je navrhly USA.

Naopak pokud Rusové nejsou připraveni zastavit zabíjení, měly by následovat silnější sankce, aby přiměly Rusko k míru, řekl Zelenskyj. Ujistil také, že Ukrajina je odhodlaná vést s Ruskem přímé rozhovory v jakémkoli formátu, který povede k výsledku. Je však záhodno, aby připraveno bylo i Rusko, dodal.

Podle něj je aktuálně na stole možnost jednání na vysoké úrovni, která by zahrnula zástupce Ukrajiny, Ruska, Spojených států, Evropské unie a Velké Británie. Jako hostitelská země podle něj připadají v úvahu kromě Vatikánu i Turecko a Švýcarsko.

Rusko hovor komentovalo tak, že je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Podle agentury TASS to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Více než dvouhodinový rozhovor s Trumpem Putin označil za „velmi obsažný“, „velmi otevřený“ a „velmi užitečný“, napsala agentura Interfax.

Zelenskyj podle serveru BBC News reagoval tak, že jedině poté, co Ukrajina dostane od Rusů zmiňované memorandum či jiné návrhy, bude moci zformulovat své stanovisko. Dodal, že žádné podrobnosti o dokumentu nezná.

Přímé jednání delegací Ukrajiny a Ruska, které se uskutečnilo minulý týden v Istanbulu, ukázalo podle Putina, že obě strany jsou na správné cestě, neboť obnovily kontakty. Ruský prezident dále prohlásil, že Rusko je pro mírové řešení a že obě země musí najít kompromisy přijatelné pro Kyjev i pro Moskvu.

„Ruský postoj je jasný. Pro nás je hlavní odstranit základní příčiny této krize,“ řekl šéf Kremlu. Jeho slova naznačují, že Rusko dál není ochotné ustoupit ze svých rozsáhlých požadavků.

Už během pátečních rozhovorů mezi ukrajinskými a ruskými vyjednavači v Istanbulu, prvních po třech letech, Moskva podle informací ukrajinských médií z ukrajinské diplomacie znovu požadovala všechny regiony Ukrajiny, které si nárokuje. Její vyslanci údajně dokonce požadovali stažení ukrajinských vojáků i z území, jež ruská armáda v současnosti ani neovládá.

Když před více než třemi lety Putin vydal rozkaz k invazi na Ukrajinu, hovořil o potřebě tuto zemi „denacifikovat a demilitarizovat“. Druhý požadavek by fakticky mohl znamenat, že Ukrajině nezůstanou možnosti, jak se bránit proti případnému opakování ruské agrese.

To je pro Kyjev nepřekročitelný požadavek vzhledem k minulosti, kdy Rusko opakovaně porušilo svoje závazky plynoucí z mezinárodního práva, včetně slibu respektovat územní suverenitu Ukrajiny výměnou za to, že se tato země vzdá sovětských jaderných zbraní.

Putin podle TASS uvedl, že podrobnosti o telefonátu s Trumpem sdělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a prezidentův poradce Jurij Ušakov. Ušakov pak novinářům řekl, že jedním z témat byla i možná schůzka Trumpa a Putina. „Oba prezidenti mají o takové setkání zájem. Ale oba prezidenti mají zájem i na tom, aby tato schůzka nebyla bezobsažná, ale zaměřená na výsledek,“ řekl Putinův poradce s tím, že oba státníci se shodli na potřebě takové setkání pečlivě připravit. Termín ani místo schůzky zatím podle Ušakova nejsou stanoveny.

Ušakov dále řekl, že Putin s Trumpem se vyslovili pro normalizaci vztahů svých zemí. Americký prezident upozornil, že Rusku kvůli pokračující válce s Ukrajinou hrozí nové sankce, ačkoli sám jejich příznivcem není, poznamenal Putinův poradce. Nový balík sankcí připravuje Evropská unie, aby Moskvu přinutila přistoupit na příměří, a návrh tvrdých protiruských sankcí vzniká také v Senátu USA, kde má širokou nadstranickou podporu.

Peskov k pondělnímu telefonátu řekl, že Putin ho vedl ze Soči. Mluvčí dodal, že evropští představitelé se Trumpa, který podle něj zastává neutrální pozici, snaží získat na svou a proukrajinskou stranu. Moskva v minulých týdnech opakovaně ocenila Trumpův postoj jako vyvážený a naopak kritizovala evropské země, které podle ní naopak stojí o další pokračování války a oslabování Ruska.

Putin věří, že ruská armáda do konce roku získá kontrolu nad spornými oblastmi. Západní analytici však jeho optimismus zpochybňují a upozorňují na vyčerpání ruských vojsk a efektivní ukrajinskou obranu, včetně dronových útoků. Putin kombinuje vyjednávání s pokračující vojenskou ofenzivou.

Ruská armáda v neděli podnikla proti Ukrajině doposud nejrozsáhlejší dronový útok od začátku invaze, když nad území sousední země vyslala 273 bezpilotních letounů. V noci na pondělí proti ní zaútočila s nasazením 112 dronů, z nichž 41 zničila ukrajinská protivzdušná obrana a dalších 35 zmizelo z radarů, aniž by způsobilo škody, nebo je zneškodnily prostředky elektronického boje.

„Předmětem hovoru bude zastavení ‚krveprolití‘, které zabíjí v průměru více než 5000 ruských a ukrajinských vojáků týdně. A obchod,“ uvedl americký prezident v sobotu, když o plánovaném telefonátu informoval.

Trump plánuje následně hovořit také s „různými členy NATO“. „Doufejme, že to bude produktivní den, nastane příměří a tato velmi násilná válka, která se nikdy neměla stát, skončí,“ dodal šéf Bílého domu.

Americký viceprezident J. D. Vance v pondělí zopakoval, že rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se zdají být ve slepé uličce a že Trump je připraven s Putinem i Zelenským jednat.

K rozhovorům o vyřešení konfliktu na Ukrajině se také na konferenci reVize Česka vyjádřil český prezident Petr Pavel. Pokud nebude dostatečná koordinace mezi Evropou a USA při jednáních o řešení války na Ukrajině, může být podle něj výsledek jednání škodlivý pro Ukrajinu i pro Evropu. Evropští lídři musí americké administrativě neustále vysvětlovat, že mír na Ukrajině bude důležitý pro celou Evropu, řekl Pavel.

Finské ministerstvo obrany informovalo, že Finsko poskytne Ukrajině munici v hodnotě 90 milionů eur (2,2 miliardy Kč). Využije k tomu výnosy z ruských finančních aktiv, které EU zmrazila po invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022.

Donald Trump a Vladimir Putin komunikují prostřednictvím šifrovaných telefonních linek, což zajišťuje bezpečnost jejich hovorů. Přítomnost tlumočníků je běžná, protože Putin většinou mluví rusky, ačkoliv ovládá i základy angličtiny. Prezidenti dosud nevyužili videokonference a upřednostňují telefonní hovory. Tento způsob komunikace jim umožňuje zachovat důvěrnost jednání.